Z hlediska statického a akustického působení v budově by měly být nenosné vnitřní stěny odděleny od ostatních konstrukcí tak, aby se do nich pokud možno nevnášela žádná napětí od přetvoření sousedících konstrukcí a aby bylo přerušeno šíření zvukových vln zdivem. Přitom však musí být respektováno hledisko stability nenosné stěny pod případným vnějším zatížením.
Na nenosné vnitřní stěny se vztahují stejné tepelné požadavky jako na nosné vnitřní stěny, požadavky jsou uvedeny v kapitole 2.1. Tepelně-technické vlastnosti vnitřních nenosných stěn vyzděných z cihel Porotherm AKU, Profi a Porotherm P+D na obyčejnou maltu pro zdění, maltu pro tenké spáry Porotherm Profi a zdicí pěnu Porotherm Dryfix oboustranně omítnutých vápenocementovou omítkou jsou uvedeny v grafu.
Pravidla pro dosažení deklarované neprůzvučnosti uvedená pro nosné vnitřní stěny v odstavci 2.2 platí pro tenčí (subtilnější) nenosné vnitřní stěny tím spíše.
V rámci rodinného domu nebo bytové jednotky jsou dle ČSN 73 0532:2020 definovány akustické požadavky na všechny obytné místnosti téhož bytu, myšleno i rodinného domu. Na vnitřní stěny ve výši R´w = 40 dB (laboratorně Rw ≥ 43 dB).
Ukázky dělících stěn
Laboratorní hodnoty vážené neprůzvučnosti Rw jednoduchých nenosných vnitřních stěn z cihel Porotherm
*) viz. tabulka korekcí
Laboratorní hodnoty vážené neprůzvučnosti Rw dvojitých nenosných vnitřních stěn z cihel Porotherm
Legenda k tabulkám 3.2.1 a 3.2.2: Obyčejná malta pro zdění vnitřních stěn - 1750 kg/m3, obyčejná malta pro oboustrannou omítku vnitřní
tl. 15 mm – 1450 kg/m3, malta pro tenké spáry vnitřních stěn - 1500 kg/m3
Nenosné příčky jsou stěny, které nemají žádnou funkci z hlediska statiky konstrukce budovy. Příčky slouží pouze k oddělení místností a nesmí být využity ke ztužení budovy. Díky tomu mohou být při požadované změně půdorysu odstraněny, aniž by byla ohrožena stabilita budovy. Příčky však musí navíc mimo působení vlastní tíhy (včetně případné omítky nebo obkladu) zachycovat síly působící na jejich plochu a umožnit přenos těchto sil na nosnou konstrukci. Stabilita příček samotných je dána spojením se sousedícími stavebními konstrukcemi (s příčnými stěnami nebo jinými ztužujícími prvky a se stropy), pokud nejsou překročeny přípustné mezní rozměry příček (viz tabulky 1 až 3). Příčky se používají také u staveb s ocelovými či železobetonovými skeletovými konstrukcemi jako mezistěny nebo výplňové stěny. Nalézají použití také u staveb s relativně velkým rozpětím stropu, např. ve správních budovách, halách a hospodářských stavbách.
Příčky a jejich připojení na sousedící stavební konstrukce musí být provedeny tak, aby splňovaly následující požadavky:
Statické zatížení:
Vzhledem k rozdílnému namáhání příček v závislosti na způsobu využití přilehlých místností se rozlišují dále uvedené prostory použití (klasifikace prostorů a zatížení jsou převzaty z DIN 4103 díl 1):
Popsané zatěžovací schéma již nemůže být použito u příčky s volným horním okrajem. V tomto případě se musí zabránit „sklopení“ stěny pomocí bočních podepření. Konzolové zatížení představuje možné zatížení knižními regály, obrazy nebo lehkými stěnovými skříňkami, které mohou být připevněny na jakémkoliv místě příčky.
Při dynamickém zatížení se rozlišuje mezi tvrdým a měkkým rázem. Způsobem zatížení, nazývaným tvrdý ráz, se má posoudit, zda místně ohraničená namáhání (při posouvání nábytku, házení tvrdými předměty) mohou příčky za určitých okolností vytrhnout z jejich ukotvení nebo prorazit stěnu v celé tloušťce. Tímto posouzením se současně zjistí odolnost proti odpadávání částí stěny, které by mohly vést k vážnému poranění osob. Ve srovnání s tvrdým rázem představuje měkký ráz sice vyšší, ale „jemnější“ zatížení příčky. Myslí se jím náraz lidského těla vyvolaný pádem ze žebříku a zachycení pádu nalehnutím ramena na příčku. Požaduje se, aby namáhání popsané pomocí energie EBasis = 100 Nm nevedlo k lokálnímu zničení. Tvrdý ráz nepředstavuje pro příčky v masivní stavební technologii žádné kritické namáhání. Stejně tak se podle výzkumů MPA Hannover vycházelo z toho, že měkký ráz nepředstavuje v běžném případě namáhání, které by bylo nutno posuzovat. Pro navrhování masivních příček a tím pro mezní hodnoty rozměrů stěn je rozhodující mezní únosnost v ohybu.
Obecné informace
Příčky jsou stabilní jenom tehdy, když jsou připojeny vhodným způsobem k sousedícím stavebním konstrukcím. Během stavby příček a než se stanou připojení účinná (převážně v oblasti stěna/strop) je nutné stabilitu zajistit jinými vhodnými opatřeními (např. zaklínováním). Připojení se musí udělat jednak tak, aby mohla zachytit zatížení působící na stěny (viz schéma zatížení nenosných příček) a také je nutné při konstrukční úpravě připojení přihlížet k možným změnám tvaru přiléhajících stavebních konstrukcí. Pro připevnění příček na sousedící stavební konstrukce jsou navíc k těmto statickým hlediskům často určující další stavebně fyzikální požadavky (protihluková a protipožární ochrana). Pokud se připojení provádějí podle uvedených detailů není jejich posouzení zpravidla nutné.
Boční podepření
Boční podepření příček lze v závislosti na působení vyvolaných sil dosáhnout pomocí zavázání příček na ozub, vložením kotev - stěnových spon s nebo bez kotevních kolejniček nebo vyzděním do vynechaných drážek. Jako boční podepření lze také použít zárubně dveří na celou výšku místnosti a ocelové profily ve tvaru T nebo I.
Horní podepření
Jestliže se příčky, např. u pásů oken, nevyzdívají až ke stropu, pak se u takových příček předpokládá volný horní okraj (tabulka 1). Pokud je horní okraj příčky podepřen ztužujícím prvkem ze železobetonu, probetonovanými tvárnicemi nebo válcovanými ocelovými profily, a vodorovné síly z podepření se přenášejí na jiné stavební konstrukce, pak lze předpokládat podepření příček i na horním okraji (tabulka 2 a 3). Horní podepření je také možné realizovat vyztužením tří posledních vodorovných spár např. 2 ∅ 6 mm (pouze v ložných spárách obvyklé tloušťky). To, zda se musí provést statické posouzení, závisí na geometrických podmínkách. Připojení příček ke stropu se realizuje zpravidla kovovými úhelníky nebo jinými vhodnými ocelovými profily (např. profily ve tvaru U). Přitom je nutné splnit zvláště požadavky na protipožární ochranu (vložka minerální vlny s určitými vlastnostmi). Je ale nutné přihlížet i k jiným hlediskům, jako je estetické a stavebně praktické provedení. Tak se např. řešení uvedené na obrázku č. 8 zpravidla omezuje na případy, u kterých jsou boční profily ve tvaru L překryty stropním podhledem nebo kovovou profilovanou lištou. U varianty provedení na obrázku č. 9 musí být zajištěno, aby poslední vrstva zdiva mohla být vyzděna bez problémů. Pokud se oboustranně zakryté profily ve tvaru L ještě před vyzděním stěny upevní ke stropu ocelovými spojkami (obrázek č. 9), pak je možné zajistit zasunutí poslední vrstvy zdiva do podélného směru stěny vhodnými opatřeními (např. jednostranné odříznutí nebo vynechání profilu tvaru L v určitých úsecích). Jako alternativní řešení se nabízí namísto pevného profilu ve tvaru U systém ze dvou proti sobě zasouvatelných ramen, ze kterých jedno je upevněno na strop ještě před vybudováním příčky jako zarážkový úhelník a druhé je po vyzdění poslední vrstvy z protilehlé strany zasunuto do již připevněného ramene a zajištěno v odpovídající poloze. Tento systém je sice z hlediska řešení přípojného profilu nákladnější, nabízí ale při provádění stavby zřetelné výhody ve srovnání s variantou z obrázku č. 8. Pro určité případy použití se v praxi také osvědčily i jiné způsoby podepření než kluzná připojení ke stropu. Např. při provádění příčky jako pohledového zdiva zpravidla nemohou být použity viditelné, na stropě připevněné ocelové profily. V tomto případě se doporučuje upevnit na stropě profil ve tvaru T a zasunout cihly poslední vrstvy zdiva, ve kterých se předem udělal zářez na horní straně, podélně ve směru stěny do ocelového profilu. Na konci stěny, kde už by zasunutí cihel nebylo možné, se připojení pomocí T-profilu v délce jedné cihly nemusí provádět. Rozhodnutí, zda se mají spáry mezi horním okrajem příčky a betonovým stropem promaltovat, je nutné udělat v závislosti na tom, jaká napětí působící na příčky se mohou vyskytnout od zatížení stropem v důsledku dotvarování a smršťování. V zásadě je možné dát přednost promaltování horních spár před vložením silně stlačitelného materiálu (např. minerální vlny). To platí zvláště tehdy, když můžeme vycházet z předpokladu, že po zamaltování této spáry již nebude působit žádné zatížení vyvolané deformací od vlastní hmotnosti stavebních konstrukcí nad příčkami. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby se promaltování provedlo co nejpozději, tzn. až při omítání příček.
Kluzná připojení
Pokud se musí počítat s neplánovaným působením sil, popř. vyšším smršťováním a z toho vznikajícím napětím v příčkách následkem deformace sousedících stavebních konstrukcí, pak je nutné navrhovat kluzná připojení. Ta mohou být vytvořena použitím ocelových profilů nebo vyzděním drážek (výklenků). Při návrhu je nutné respektovat, aby boční připojení příček zůstala zachována také tehdy, když se sousedící stavební konstrukce částečně zdeformují (dostatečné dimenzování hloubky profilů, popř. drážek). Alternativně mohou být použity svisle posouvatelné ploché kotvy - smykových spon, které jsou např. vedeny v zabetonované kolejničce. V jednotlivých případech je možné rozhodnout, zda v patě příčky bude navíc umístěna kluzná vložka (viz obrázek č. 17 a také kapitola Provádění). Přitom musí být zachyceno vodorovně působící zatížení (schéma zatížení nenosných příček). V každém případě je možné doporučit vyplnění bočních a horních spár mezi příčkou a sousedícími konstrukcemi např. minerální vlnou tak, aby konstrukce splňovala požadavky protihlukové a protipožární ochrany.
Tuhá připojení
Tuhá připojení se mohou provést v případě, že se nepředpokládá vnesení žádného nebo jenom nepatrného napětí působícího na příčku ze sousedících stavebních konstrukcí a že příčka sama se příliš nesmrští. Tuhá boční připojení se zpravidla používají jenom v obytných stavbách s malým rozpětím stropů, přičemž by délka stěny měla být omezena na L ≤ 5,0 m. Připojení k sousedícím stavebním konstrukcím se realizuje klasickým spojením stěn vyzděním na ozub nebo u tupých spojů vložením stěnových spon do ložných spár. Připouštějí se i opatření s podobným účinkem – vyzdění příčky do drážky, připojení příčky omítkou nebo ocelovými profily. Spáry na styku příčky s ostatními konstrukcemi je nutné vyplnit maltou, minerální vlnou apod., aby byly splněny požadavky na protihlukovou a protipožární ochranu.
Tabulky se zásadní liší podmínkami podepření:
Vysvětlivky k tabulkám
U bočního zatížení je stěna namáhána jako deska ohybem ve dvou rovinách kolmých k rovině stěny. Pro přenos zatížení v obou rovinách nesmějí být překročeny určité poměry stran a proto nemůže být pro stanovenou výšku stěny překročena ani určitá délka stěny. Tabulky jsou převzaty z dokumentu: Mauerwerksbau aktuel „Nichttragende innere Trennwände“ („Nenosné vnitřní příčky“), DGfM, květen 2002. U příček se též přihlíží k případu zatížení shora. Nejedná se přitom o plánované zatížení shora ze stěn stojících nad příčkami a/nebo ze stropů nad nimi, ale o nechtěné podepření železobetonového stropu následkem jeho dotvarování a smršťování. Právě u železobetonových stropů může dojít v závislosti na okamžiku vybudování příček k jejich částečnému přitížení stropem. V jednotlivém případě je možné podle časového průběhu výstavby a velikosti deformace stropu, použitých kombinací zdicích prvků a malty a podle zvoleného typu připojení k sousedícím stavebním konstrukcím posoudit, jaký způsob zatížení je nutné uvažovat pro stanovení mezních hodnot délky příček. V tabulkách byly maximální délky příček omezeny z důvodu vzniku trhlin na 12 metrů. Zda bude skutečně využita tato horní hranice, záleží na rozhodnutí projektanta. Pokud se mezní hodnoty u výšky stěny a/nebo délky stěny překročí, pak je nutné předpokládat použití výztužných stavebních prvků, např. ocelových nebo železobetonových opěr (mezilehlých sloupků), podpěr z vyztuženého zdiva nebo vodorovné ztužení v probetonovaných tvárnicích s vloženou betonářskou výztuží.
Mezi rozměry nezatížených stěn z cihel Porotherm - stěna jako deska na dolním a svislých okrajích prostě uložená, horní okraj desky volný (statické schéma ➀)
Poznámka k tabulce 3.3.1
Mezní rozměry nezatížených stěn z cihel Porotherm - stěna jako deska prostě uložená na všech čtyřech okrajích (statické schéma ➁)
Poznámky k tabulce 3.3.2.
Mezní rozměry částečně zatížených stěn z cihel Porotherm stěna jako deska prostě uložená na všech čtyřech okrajích (statické schéma ➁)
Poznámky k tabulce 3.3.3:
Vzniku trhlin se zamezí, pokud budou dodržována dále uvedená pravidla pro konstrukci a provádění nenosných příček:
Zdroj: Deutsche Gesellschaft für Mauerwerksbau e. V.: Nichttragende innere Trennwände (Nenosné vnitřní příčky), Bonn 2002
Doporučení: U příček tlouštěk 11,5 a 8 cm, které jsou vyšší než 3,50 m, doporučujeme v polovině výšky příčky provést ztužující věneček přesto, že Tab. 3.3.1 až 3.3.3 připouštějí stěnu na celou výšku bez tohoto ztužení.
Tabulka uvádí požární hodnoty omítnutých i neomítnutých nenosných příček. V obou případech stěny spňují kritéria E-celistvosti a I-izolace, přičemž jsou hodnoceny jako DP1, tzn. konstrukční části stěn nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a podstatné složky stěn sestávají z výrobků třídy reakce na oheň A1.
Požární odolnost vnitřních nenosných stěn z cihel Porotherm podle ČSN EN 1996-1-2 ed. 2 a dle klasifikace požární odolnosti na základě zkoušek.
1. Schéma zatížení a tuhé připojení ke stěně
2. Tuhé připojení ke stěně
Připojení příčky zavázán na ozub
Připojení příčky pomocí plochých kotev
3. Ztužení horního okraje
4. Tuhé připojení ke stropní konstrukci a na ztužující prvky
5. Tuhé připojení na ztužující prvky a kluzné připojení ke stěně
6. Kluzné připojení na ztužující prvky
7. Dolní připojení a legenda
Při větším rozpětí stropů vložit např. stavební lepenku, aby se při prohnutí stropu zabránilo porušení spodních vrstev cihel.
Poznámka: Kotvení příčky k nosné konstrukci plochými kotvami se provádí v každé druhé ložné spáře, kotevními trny ∅E8 v každé třetí ložné spáře.
1 - Porotherm P+D
5 - Minerální rohož
7 - Plochá stěnová spona FD KSF
8 - Měkká vložka
11 - Vnitřní omítka TL. 15 mm
13 - Krycí lišta
14 - Trvale pružný tmel
15 - Stropní konstrukce
16 - Polyuretanová pěna
17 - Kotevní trn E8 - DL. 400 mm naražený do předvtraného otvoru v betonové nosné konstrukci
18 - Kotevní trn E8 - DL. 400 mm naražený do předvrtaného otvoru v dřevěné nosné konstrukci
19 - Kotevní trn E8 - DL. 400 mm přivařený k ocelové nosné konstrukci
20 - Malta pro zdění
23 - Dilatační spára
26 - Železobetonový ztužující věnec
27 - Kotevní trn E10 - DL. 250 mm naražený do předvrtaného otvoru ve stropní konstrukci à 1 m
28 - Ocelový úhelník
29 - Ocelová spojka
30 - Fólie
Tato webová platforma je tu pro podporu projekčních kanceláří a dalších odborníků ve stavebnictví. Jako naši partneři zde získáváte nejnovější informace o produktech, řešeních i novinkách ve společnosti Wienerberger s.r.o.