Cihly se vyrábějí z přírodních surovin - hlíny a jílu. Tento hodnotný přírodní materiál předurčuje kvalitu pálených ciehl ze stavebně biologického hlediska - cihly jsou nejvhodnějším stavebním materiálem pro zdravé životní prostředí.
Zvoleno
Cihelné zdivo
Cihly
Cihlová červeň
Typickou cihlovou červeň, která vzniká za výpalu, způsobují oxidy železa obsažené v surovině. Nízky obsah oxidů železa vede k žlutavému až žlutozelenému zabarvení cihel. Vliv je pouze estetický.
Cihly Porotherm
Cihly Porotherm se vyrábějí a odpovídají ČSN EN 771-1+A1. Výrobky určené pro vnější stěnu s požadavkem na tepelněizolační vlastnosti mají děrování ve tvaru velmi úzkých obdélníků, kosočtverců nebo velkých obdélníků plněných izolantem. Cihly Porotherm se podle evropské normy ČSN EN 1996-1-1 „Navrhování zděných konstrukcí“ zatřidují do skupiny zdicích prvků 2, superizolační cihly Porotherm EKO+ do skupiny zdicích prvků 3. Statické hodnoty zdiva z těchto cihel jsou vypočteny podle ČSN EN 1996-1-1, hodnoty zdiva z cihel Porotherm Profi Dryfix, Porotherm T Profi / Profi Dryfix a Porotherm TB Profi / Profi Dryfix jsou stanoveny ze statických zkoušek.
Tloušťka spár
Tloušťka spár vyplývá z použitého rozměrového modulu cihel a jejich skutečných rozměrů. Spáry nesmějí být příliš tlusté. Ložná spára má být v průměru 12 mm tlustá (min. tloušťka je 8 mm, max. tloušťka 15 mm). Tato tloušťka postačuje k vyrovnání přípustných tolerancí rozměrů cihel. Tlustší nebo nerovnoměrné tlusté ložné spáry snižují pevnost zdiva a v důsledku rozdílných deformačních sil sousedních různě tlustých spár mohou vznikat místa se zvýšeným pnutím. Malta se musí nanášet tak, aby celá cihla ležela v maltovém loži. Tloušťka ložné spáry u zdiva z broušených cihel Porotherm Profi je do 1 mm, pro zdění se používá speciální malta pro tenké spáry. Při použití pěny pro zdění Porotherm Dryfix nebo lepidla pro zdění Porotherm Dryfix extra je tloušťka ložné spáry mezi broušenými cihlami téměr nulová.
Cihly Porotherm se vyrábí a dodávají v provedenís maltovou kapsou (speciální akustické cihly AKU) nebo se systémem per a drážek ve svislé styčné spáře. Oba druhy cihel se k sobě ve vodorovném směru kladou na sraz, ale mají různé provedení svislé spáry, na kterém závisí použití malty. U cihel s kapsou se maltou vyplňuje pouze tato kapsa, u cihel zazubených se svislá spára nepromaltovává.
Vazba zdiva
Cihly ze ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musí se cihly převázat na délku rovnou větší z hodnot 0,4 x h nebo 40 mm, kde h je jmenovitá výška cihel. Pro cihly Porotherm s výškou 238 mm je tedy minimální délka převázání 95 mm. Pro broušené cihly Porotherm Profi s výškou 249 mm je minimální délka převázání 100 mm.
Hmoždinky
Hmoždinky jsou upevňovací prvky, které se vszaují a zakotvují do vrtaných otvorů pevných stavebních hmot. Pro zakotvení do zdiva z lehkých děrovaných cihel se používají hmoždinky z umělé hmoty s delší rozpínací částí nebo pro velká zatížení závitové tyče nebo plastová pouzdra s vnitřním metrickým závitem kotvené injektáží - chemickou maltou.
Mechanické vlastnosti
Objemová hmotnost cihel
Objemová hmotnost cihel je hmotnost objemové jednotky vysušené cihly. Objem cihly včetně dutin je dán rozměry cihly stanovenými podle ČSN EN 772-16.
Pevnost v tlaku
Pevnost v tlaku je zatížení na mezi pevnosti vztažené na celou ložnou plochu (tlačená plocha průřezu včetně děrování). Zkoušky a zařazení cihel Porotherm podle pevnosti v tlaku se uskutečňují na základě evropskou normou ČSN EN 772-1+A1 stanoveného postupu pomocí zařízení pro tlakové zkoušky. Všechny druhy cihel Porotherm jsou zařazeny do kategorie I podle ČSN EN 771-1+A1.
Odolnost vůči mrazu u cihel Porotherm
Mrazuvzdornost cihlářských výrobků není podle ČSN EN 771-1+A1 pro omí-tané zdivo požadována. U cihel Porotherm nedochází ke kapilárnímu plnění makropórů vodou. Kdyby případně došlo ke zmrznutí vody v kapilární části cihelné masy, fungují tyto póry jako expanzní komory a proto nejsou cihly Porotherm ve většině případů na mráz citlivé.
Deformace
Deformace můžeme dělit na elastické a plastické. Elastická deformace je taková, kdy se deformovaná část po ukončení zatížení opět vrátí do původního stavu. Plastická deformace je deformace nevratná, trvalá.
Změny tvaru
Ke změnám tvaru dochází v důsledku působení krátkodobého či dlouhodobého zatížení (např. teploty, vlastní hmotnosti stavby apod.) Kromě toho může vést příjem vlhkosti po určitou dobu k nabytí větších rozměrů. Ve skutečnosti jsou změny tvaru u cihel Porotherm velice malé.
Smršťování
Veškeré nekovové stavební látky vykazují v praxi větší či menší obsah vody, který ovlivňuje jejich objem. Při poklesu obsahu vody (vysychání) dojde ke zmenšení (smrštění), při nasáknutí vodou opět ke zvětšení rozměrů (nabobtnání). Oproti stavebním hmotám vyráběným s hydraulickými pojivy mají cihly Porotherm tu výhodu, že proces smršťování je u nich po usušení a výpalu ještě před jejich použitím ukončen. Mají tedy nejlepší předpoklady pro zdivo bez trhlin.
Stěny
Nosné stěny
Nosná stěna je stěna navržená pro přenášení zejména svislého zatížení (např. zatížení stropní a střešní konstrukce) a vlastní tíhy, ale i vodorovného zatížení (např. větrem).
Ztužující stěny
Ztužující stěna je taková stěna, která je kolmá na jinou stěnu (nosnou), tvoří pro ni podporu proti vybočení vzhledem k působení vodorovných bočních sil nebo snižuje v ní účinek vzpěru a přispívá tak ke stabilitě konstrukce.
Nenosné stěny
Nenosná stěna není určena pro přenášení zatížení a může se odstranit, aniž by byla ohrožena spolehlivost a integrita zbývající nosné konstrukce. Je namáhána především svou vlastní tíhou a neslouží ani ke ztužení proti vybočení nosných stěn.
Ztužení v úrovni stropních konstrukcí
U všech vnějších a vnitřních příčných stěn, které slouží jako ztužující stěny k přenášení vodorovných zatížení, je nutno v úrovni stropu každého podlaží vložit výztuž v podélném i příčném směru budovy po dle ČSN EN 1996-2 tak, aby ta to výztuž byla spojena s výztuží v protilehlých obvodových železobetonových věncích.
Jednovrstvá stěna
Jednovrstvá stěna je stěna bez vnitřní dutiny nebo bez svislé spáry ve své rovině.
Vrstvená (dutinová) stěna
Vrstvená stěna se skládá ze dvou rovnoběžných jednovrstvých stěn vzájemně účinně spojených stěnovými sponami nebo výztuží ložných spár, přičemžjedna z těchto stěn nebo obě stěny jsou zatíženy svislými silami. Prostor mezi oběma jednovrstvými stěnami je buď ponechán jako souvislá nezaplněná dutina nebo je úplně či částečně vyplněn nenosným tepelněizolačním materiálem.
Dvouvrstvá stěna
Je to stěna skládající se ze dvou rovnoběžných zděných vrstev, mezi nimiž je souvislá průběžná spára (nejvýše 25 mm široká) zcela vyplněná maltou. Obě vrstvy jsou účinně spojeny stěnovými sponami zabezpečujícími jejich úplné spolupůsobení.
Přizdívka
Přizdívka je stěna, která tvoří vnější líc stěnové konstrukce, není spojena vazbou s vnitřní stěnou nebo jinou nosnou konstrukcí a nepřispívá k jejich únosnosti.
- Pro podrobnější informace společnost Wienerberger s.r.o. vydala další tiskoviny
Tiskoviny můžete stáhnout z partnerské WIP zóny
Co je partnerská WIP zóna?
Tato webová platforma je tu pro podporu projekčních kanceláří a dalších odborníků ve stavebnictví. Jako naši partneři zde získáváte nejnovější informace o produktech, řešeních i novinkách ve společnosti Wienerberger s.r.o.